Nalevo, napravo

Otec Jan Peňáz srdečně všechny zve na pěší pouť na Velehrad...

Nalevo, napravo

Nejprve se podívej nalevo, pak napravo, říkali nám, když nás připravovali na samostatnou cestu životem a my jsme měli bez úhony přejít rušnou silnici a v pořádku dojít do školy.
Když se ve většině našich podíváme nalevo a napravo od oltáře, uvidíme obrazy či sochy svatých Cyrila a Metoděje (někdy pravda přehozené). Většinou je tam dali před sto až sto padesáti lety ke kulatému výročí jejich příchodu k nám. Není to jen výzdoba, ale i výzva.
Člověk se musí dívat nalevo i napravo, aby bezpečně přešel rušnou silnici. Křesťan se v dnešním uspěchaném světě musí dívat nalevo i napravo od oltáře a prosit o pomoc oba bratry sv. Cyrila i Metoděje, protože oni pro nás mají pochopení. Přišli sem v době, kdy místní lidé křesťanství už jakž takž znali díky iroskotské misii, ale ještě pro něj nebyli získáni. Dneska lidé křesťanství ještě jakž takž znají, ale někdy na něj už moc nedají. Jak je to podobné. Proto potřebujeme příklad a přímluvu obou věrozvěstů, kteří se pustili do díla přes všechny překážky a beze všech výmluv.
U silnice i v kostele je potřeba dívat se na levou i pravou stranu. Na druhou stranu se člověk nesmí dívat napravo ani nalevo, když jde o následování Krista, právě po vzoru obětavých soluňských bratří. Opustili rodné Řecko s mírným podnebím a vydali se na divoký sever a do neznáma. A nelitovali. To nám vzkazují z hloubi věků dnes, když často ve svém okolí slyšíme: „Hlavně nic nepřehánět, vždyť se to nemusí brát tak vážně. Církev také v minulosti neudělala všechno dobře.“ Přitom víme, že bez obětavých křesťanských mužů a žen by nevznikla naše evropská (a potažmo i světová) civilizace. Naši apoštolové se podřídili církvi, neváhali a vždy poslechli a my jim nepřestáváme děkovat. Na znamení vděčnosti dávali naši předkové do kostelů jejich sochy a obrazy.
Dnes jim můžeme poděkovat tím, že uděláme něco pro zdůraznění Velehradu. Od útlých školních let toto místo připomíná každému našemu občanovi sv. Cyrila a Metoděje. Bude-li zde živo, může jim připomenout, že i jejich dědictví je živé a že se o ně máme dbát.

A jedna z možností jak oživit Velehrad je doputovat sem pěšky. Proto zveme všechny na hvězdicovou pěší pouť v předposledním týdnu prázdnin. Jdeme pěšky 22 až 36 km denně s doprovodným vozidlem, které veze velká zavazadla (i unavené poutníky).
Úplně první etapa začíná v sobotu 14. února 2009 v 9.30 mší sv. na Levém Hradci, pak putujeme do Vinoře a v neděli pokračujeme do Úval, pak se po sobotních (někdy i nedělních etapách) doputuje na Moravu.
Už po deváté vycházíme v pondělí 17. srpna 2009 v 15.15 z Netína, v 15.00 z Vranova nad Dyjí a ve 12.00 z Vítochova, v neděli 16. 8. 2009 z Rad. Svratky, ve středu z Brna nebo Olomouce, ve čtvrtek v 9.00 ze Slavkova u Brna, v pátek 21. 8. ráno z Ratíškovic a z Ostrožské Lhoty, v sobotu ve 4 .00 z Uherského Brodu. Kdo nemůže pěšky celý týden, ať přijede autobusem do Buchlovic nebo Boršic – společně pak vycházíme na posledních 8 km v 8.00 h. V 11.00 sraz na Velehradě a obnova zasvěcení na nádvoří, ve 12.00 slouží v bazilice slavnou mši svatou otec biskup Tomáš Gális ze Žiliny, který svou novou diecézi dal pod ochranu svatých Cyrila a Metoděje.

Srdečně vás všechny zvu.


P. Jan Peňáz,
www.poutnik-jan.cz